ZPŘÍSTUPNĚNÍ OSTRŮVKU V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ – OSTUDA VEDENÍ MĚSTA
6.května, 2026 ⟷ 5 min
Místo aby vedení města, a zejména pan Slavíček, uznal doporučení ornitologického průzkumu zpracovaného pro ostrůvek Horního rybníka Zámecké zahrady, plánuje město další zpřístupnění této lokality. Svou svévoli (a proč jde o svévoli, viz níže) zahaluje do kompromisu v podobě částečného zpřístupnění (slova použitá v rozhlasu). Vedení města nepochopilo souvislosti a důvody, proč ostrůvek neotevírat.
Je důležité v první řadě říct, že skutečnost, že byl ostrůvek kdysi vytvořen pro obývání teplickou elitou, nezakládá žádný logický závěr, že musí být zpřístupňován lidem, když se na něm za dlouhou dobu ustálilo společenství vegetace a živočichů, kteří mají klid pro pobývání, případně hnízdění, právě díky nemožnosti vstupu lidí. Pro zpřístupnění neexistuje důvod ani na základě jakéhokoli předpokladu založeného na výsostném postavení člověka – obyvatele kulturního města (Teplice). Pokud mají být Teplice kulturním městem, měly by se umět omezit v užívání ploch za každou cenu.
Vedení města bylo na zastupitelstvu v dubnu 2026 upozorněno na rizika spojená se zpřístupněním ostrůvku.
Rizika jsou tato:
a) Přístupem veřejnosti vznikne potřeba kácení stromů z důvodu bezpečnosti.
Jenže právě tyto stromy na ostrůvku jsou nyní doupné stromy s dutinami, v nichž se ukrývají či přímo hnízdí ptáci. Stromy s dřevem ve fázi postupného rozkladu jsou prostředím pro larvy, které ve dřevě prodělávají svůj vývoj a které jsou potravou zejména pro datlovité ptactvo. Tyto stromy v čase podléhají samodestrukci vlivem rozpadu dřevní hmoty.
Některé druhy ptáků hnízdí u země nebo na zemi; lze předpokládat možnost poškození keřů (ty již byly bohužel částečně vymýceny v rámci „úklidu“).
b) Přítomnost lidí v blízkosti samotných úkrytů pro živočichy je nežádoucí a rušivá.
Na ostrůvku byl v průběhu ornitologického průzkumu nalezen puštík obecný – jako je Rozárka z Tří oříšků.
ilustrativní foto: Ondřej Prosický, zdroj: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/sycek-obecny/athene/pustik-obecny/
A to je druhý důvod pro zachování nepřístupnosti ostrůvku. Tato milá sova si našla úkryt v dutině olše na ostrůvku. Jestliže vedení města ostrůvek zpřístupní, budou lidé svou přítomností puštíka rušit, zatímco si tam mohl najít útočiště a pravidelně ho navštěvovat.
Každému živočichovi vyhovuje to místo a útočiště, které si zvolí, a člověk by to měl respektovat. I vedení města. Nelze tvrdit, že si puštík najde místo jinde. Každý živočich má své důvody, proč navštěvuje tu či onu lokalitu a konkrétní místo, a ze strany člověka není správný přístup myslet si, že lidé mohou všude a živočichové se tím pádem někam přemístí. Člověk má přístup kamkoli chce, neustále přeměňuje prostředí a myslí si, že je v pořádku nebrat ohledy na jiné tvory. To je výraz zpupnosti.
Zdrojů rušení je více: pobíhající děti, hlučící návštěvníci, vandalové, kteří budou pohazovat odpadky nebo předměty, o něž se mohou živočichové zranit (jehly, střepy, plech).
Mezi další obyvatele ostrůvku patří mj. šoupálek krátkoprstý – menší pták, který chodí po kůře stromů ve spirále. Ve škvírách odloupnuté kůry nachází larvy hmyzu.
Šoupálek krátkoprstý
foto: Miloslav Anderle, zdroj: https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/28568/operenci-kolem-nas-5-soupalci.html
Ostrůvek není žádná plocha „s bincem“ hodná vyklizení biomasy. Ta naopak tvoří základ fungování lokality a poskytuje hnízdiště, potravu a úkryty pro živočichy. Z ostrůvku se nemá nic vynášet, protože se tím ochuzuje biodiverzita – na spadlých větvích jsou vázány organismy, např. mikrořasy, mechy, houby atd. Je potřeba říct, že všechny organismy lokality si navzájem poskytují prostředí, v němž se podmiňují.
Chránit se nemají pouze zvláště chráněné druhy, ale i ostatní, které nespadají vyloženě do kategorie ohrožených podle vyhlášky doprovázející zákon o ochraně přírody a krajiny. Živočichové, kteří nejsou zahrnuti do kategorií ohrožených, mají význam sami o sobě.
Kompromisy otevření, o nichž vedení města mluvilo, např. zpřístupnění mimo hnízdní období, nevyřeší nevyhnutelné důsledky, které by nastaly i při částečném zpřístupnění a dodržování opatření, jako je zákaz psů na ostrůvku apod., a to mj. v podobě kácení stromů z důvodu bezpečnosti. A právě těch stromů, které vykazují přítomnost živočichů, protože tyto stromy mají defekty, které živočichové využívají (dutiny, škvíry, suché dřevo, tlející dřevo).
Druhým zdrojem upozornění na rizika je ornitologický průzkum, který má město k dispozici. Přikládáme jeho citace a doporučení ponechat ostrůvek živočichům, včetně informace o tom, kdo jej zpracoval a z jakého důvodu.
Ornitologický průzkum na místě zaznamenal desítky druhů. U některých bylo hnízdění přímo potvrzeno, u dalších je velmi pravděpodobné. V roce 2026 zde podle posudku zahnízdil pár labutí velkých, pár kachen divokých a také dva páry červenek obecných. Lokalitu ale využívají i další druhy, například kos černý, pěnkava obecná nebo různé druhy sýkor a strakapoudů.
Odborné hodnocení zároveň upozorňuje, že pokud by byl ostrůvek běžně zpřístupněn veřejnosti, jeho význam pro ptáky by se rychle snížil. Nejvíce by tím utrpěly druhy hnízdící na zemi nebo nízko nad zemí, kterým prospívá právě minimum rušení. Negativní dopad by mohly mít i zásahy do stromů nebo poškození porostů břečťanu, které jsou pro mnohé druhy důležitou součástí prostředí.
Závěr posudku je proto jednoznačný: ostrůvek by neměl být zpřístupněn v době hnízdění, tedy od poloviny února do konce srpna, a vhodné není ani jeho celkové otevření veřejnosti. Nejde přitom o omezení pro návštěvníky zahrady – ta nabízí dostatek prostoru jinde. Zachování klidového režimu na ostrůvku naopak pomáhá udržet v zahradě pestřejší a živější přírodu.
Ostrůvek tak není „uzavřeným místem bez využití“, ale naopak důležitým přírodním zázemím. Právě díky podobným klidovým lokalitám může být zámecká zahrada nejen místem pro odpočinek lidí, ale i bezpečným útočištěm pro ptáky.
Kdo posudek zpracoval
Podkladem pro tyto informace je ornitologický posudek zpracovaný Mgr. Václavem Houfkem, ředitelem Oblastního muzea v Ústí nad Labem, datovaný 15. dubna 2026.
Zdroj
Houfek, Václav. 2026. Posudek k významu ostrova a doporučení ke zpřístupnění. Oblastní muzeum v Ústí nad Labem, 15. 4. 2026.